Kardinál Špidlík

Dobro a zlo, myšlenka, rozlišování, hřích

Hlavní stránka

Víra

Liturgie

Gloria

Dobro a zlo

Správné a dobré

Střípky

	Jeho Eminence Prof. ThDr. Tomáš Josef kardinál Špidlík SJ
	(* 17. prosince 1919 Boskovice – + 16. dubna 2010 Řím) byl moravský katolický teolog, kněz, jezuita a kardinál (nebyl však biskupem).
Přednáška v rámci duchovních cvičení pro bohoslovce v Olomouci.


Kosmologický dualismus - 3:10 minut

Antropologický dualismus - 4:21 minut

Antroplogismus mravní, stoici je připraven vedle v okně A

Malá trocha pro zasmání
Dobro a princezna

Vzkříšení Lazara

Antropologismus mravní, stoici

Tak to je ten dualismus antropologický. Ten první je kosmický, ve světě, ten  druhý je antropologický, to je v člověku
 samém. Třetí pokrok, to by bylo antropologismus mravní, stoici. A co ti řekli. No tělo jako takové nemůže být zlé. To není možné, vždyť 
 člověk je tělesný. Tak kdyby bylo zlo vtěleno, tak nemůžeme vůbec žít. Tak odkud je zlo? No? Zlo je z vášně. Když jednáš podle rozumu, tak je
  to všecko dobré. Když jednáš podle vášně, tak je to všecko zlé. A vášeň se řekne řecky, vy všichni znáte, ale zase ze skromnosti mi to 
  nechcete říct. Vášeň se řekne řecky patos a popření všech vášní to je apatie. Člověk, kterým nic nepohne. Ty se nesmíš prostě ničím dát 
  svézt a vždycky jednat podle rozumu. Jeden ten stoik říká, když se vracíš z cesty, nepředstavuj si, že je zatopeno v krbu, že žena tě čeká, 
  děti chtějí vyprávět. Představ si, že dům vyhořel, že žena utekla s někým jiným, že syn všecko propil a že dcera se ztratila. Teď přijdeš domů a zjistíš, že vyhořel dům a řekneš: Jenom tohleto? Tedy, zkrátka, ničím se nepohnout, nedat dojmout. Když ti rozbili nádobu s olejem, řekni: 
            Tolik stojí můj svatý klid. A je to. Víte, to je stoické traktáty s v 17. 18. století čítávaly v Anglii. Proto se dodnes říká s klidem angličana. Že Angličan řekne "wel" 
            a je to. Se mnou byl jeden, ten měl strašný strach ze zkoušek a jako správný Angličan se za to velice styděl. A když měl dělat jednu z hlavních zkoušek, tak si zezul boty 
            a šel lovit ryby. A najednou za ním přiletí, tož kde jsi, vždyť kde máš být? Wel, já jsem na to zapomněl. Ale bylo to fingované. Teda nedat se vůbec ničím pohnout. Apatie - buď budeš 
            jednat podle rozumu, budeš dobrý, když budeš jednat podle vášně, budeš zlý.<br><br>
            No a teď přichází křesťanství. Tak jak se k tomu mělo postavit křesťanství? Tak za prvé muselo odsoudit dualismus. Že byli Malichejci, Augustýn bojoval proti Malichejcům. 
            Tedy Pán Bůh stvořil všecko, všecko stvořil, jak viditelné, tak neviditelné. Tak proto se dostalo do kréda věřím ve stvořitele věcí viditelných i neviditelných, 
            tedy jak tělo, tak i. Všecko, co Pán Bůh stvořil je dobré. Tedy nemůže být ani ten první dualismus, ani ten druhý dualismus. A teď přišla ta otázka vášní. 
            Jsou vášně zlé a nebo nejsou vášně zlé? Ten ideál apatie, ten veliký se líbil mnichům. To říkali, to je dokonalý člověk, kterým nic nepohne. Tak se  otče, chtěl bych být tvým učedníkem.
            A on povídá: víš, co je tam venku? Tam byly sochy, pohanské. Poněvadž mniši bydleli v těch hrobech. Běž a vynadej jim pořádně. No tak šel a vynadal sochám. A když se vráil, tak říkal: 
            špatně jsi udělal, běž a odpros je. No tak šel a odprosil sochy.  A když se vrátil, tak povídá: Co říkaly ty sochy? No co by říkaly, jsou to sochy. Tak až budeš takový, tak přijď 
            a budeš mým učedníkem. 
            Výborně, tak postavím v Olomouci před seminářem sochy a když někdo bude chtít dovnitř,  tak jim musí nejdřív vynadat a pak je odprosit. Tedy vášeň je něco, co by nemělo být.